Blog jakožto deníček

8. března 2018 v 21:55 | Just Human |  Prostě články


Mít blog ve stylu toho, že si prostě každý den sednu a napíšu něco o svém životě, mně poměrně lákala. Prostě mít blog jako deníček. Jenže pak jsem přišla na dvě celkem podstatné věci.

Za prvé, asi mám příliš nudný život. Je deprimující, když vám váš vlastní život připadá nudný. Na toto jsem přišla po opravdu hodně pokusech založit si deníček ("deníček" mám teď, ale nenajdete v něm víceméně moc z mého života, spíš moje myšlenky, což je docela úlet…). Každý den byl stejný… škola, jídlo, domov… Nudit sama sebe vlastním životem, to už je rekord. Takže by ten blog nikoho nezajímal.

Za druhé, poté co jsem zkoušela napsat první článek, mi došlo, že je mi strašně nepříjemné, kdyby to četl někdo z mého okolí. Respektive, kdybych já věděla, že to čte a on věděl, že to píšu já. Já mám totiž jeden hrozný problém, který mi strašně vadí, a chci se ho zbavit, ale bohužel mi to zatím příliš nejde. Neumím si stát za svými názory. Tedy, když si jimi nejsem jistá. Chybí mi potřebná sebejistota. Ačkoliv na venek dokážu vypadat snad i celkem klidně, uvnitř stále váhám, v každé volné chvíli přemýšlím, jestli jsem něco nezkazila a má paranoia tomu také příliš nepomáhá. Bojím se toho, co by mí známí a kamarádi řekli, kdyby to četli (předstírejme, že mám více než jednoho kamaráda, který by byl ochotný moje žvásty číst… děkuji). Na každém svém článku, obrázku, slohové práci… dokáži najít pár chyb a zkritizovat si ho.

Ohledně čtení podobných blogů mám taky pár problémů. A ten hlavní je to, že mně to absolutně nezajímá. Nezajímají mně, co měli ostatní k obědu. Ano, líbí se mi poslouchat příběhy jiných, ráda je vyslechnu, když mají nějaký problém, když potřebují pomoci. Ale číst něco ve stylu Ulice (protože to mi podobné blogy, s prominutím, připomínají), je prostě nuda.

Nedávno jsem s kamarádem měla zajímavý rozhovor o náboženství, který naprosto změnil můj názor na náboženství jako takové. A od té doby se snažím nehodnotit tak rychle, i když to bohužel zatím příliš nevychází. A proto mně zrovna u tohoto článku zajímají vaše názory na blogy/deníčky. Prosím do komentářů vaše názory, třeba jsem jen narazila na špatné blogy (zhruba tady přichází to, jak si neumím stát za svými názory…).

Po trochu delší odmlce přidávám nový článek. Chci zveřejňovat pravidelně, jen mi to teď příliš nevychází s časem (přeložte jako "autorka je neskutečně líná a musela nutně vidět další díly seriálu místo aby psala"). Díky za přečtení a trpělivost <3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeife Jeife | E-mail | Web | 8. března 2018 v 22:23 | Reagovat

Ja si takovy strucny dennicek pisu do diare. Ten si tvorim sama, takze misto je. Vzdy ke dni napisu treba jen par hesel, nebo myslenku. Je to hezky :)
Ke stani si za svym nazorem mi hodne pomohlo veganstvi. Nastudovala jsem si pomerne hodne informaci (studie, vyzkumy, obsahy latek v potravinach..) a kdyz se o tom nekdo chtel bavit, rozumne jsem se bavili. Ja vedela, ze mluvim pravdu a nedelalo mi problem si za ni stat :D (nemyslim urazky, myslim konverzaci na urovni).
Zajdi ke me, ulici nepisu ;) moc kvalitnich a aktivnich blogu neni. Ale nektere takove mam v menu, treba se ti zalibi :)
Ulice ve forme clanku se ti nelibi. Ale sledovat cizi zivot skrze serial je pro tebe pritazlive. Hmmmm :D

2 JustHuman JustHuman | 9. března 2018 v 9:50 | Reagovat

[1]: No, veganem se neplánuji stát, takže stání si za svými názory se prozatím odkládá :D. Určitě se k tobě podívám :). Ulice se mi nelíbí ani jako seriál a některé "životy" lidí ze seriálů jsou tak zajímavé, že bych je chtěla i žít, ale u Ulice a blogů, které působí, jako kdyby někdo přepsal scénář Ulice nebo Ordinace, to tak vážně není.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama